KAREL KLOSTERMANN

Narodil se v hornorakouském městečku Haag am Hausruck 13.2.1848. Od roku 2005 je na jeho rodném domě pamětní deska s německo- českým popisem. Zde byl jeho otec MUDr. Josef Klostermann městským lékařem. Potom se celá rodina odstěhovala na Šumavu a osud je také zavál do Štěkně. V roce 1860 přijal otec spisovatele K.Klostermanna místo panského lékaře maršála Kandida Windischgrätze ve Štěkni. Rodina Klostermannova bydlela v domku u zámku zvaném Doktorovna (nyní č.p. 5).

 

Na Otavě, kterou si zamiloval, se naučil také chytat ryby. Znal jich velké množství i s jejich zvyky. Jako mnoho jiných dětí také lovil perlorodky. Ve Štěkni se poprvé setkal s dobrotivým farářem Vendelínem Zbonkem, kterého později zvěčnil v románu ECCE HOMO.

 

O prázdninách 1862 zemřel maršál Windischgrätz a s jeho nástupcem se otec malého Karla nedohodl o bytu a tak odešel ze Štěkně a přijal od 1. října 1862 místo městského lékaře v Kašperských Horách (pobyt budoucího spisovatele zde připomíná pomník v parčíku proti škole).

 

Ztrátu Štěkně a Otavy budoucí spisovatel bolestně oplakal, ale nebylo pomoci. Vždyť tu prožíval tak krásné prázdniny, koupal se, rybařil v Otavě a v tůních, a to tím způsobem, že ryby chytal do ruky. Zdokonalil se tak, že za chvíli nachytal spoustu ryb, které pak rozdával. Od roku 1908 bydlel na letním bytě ve Štěkni u Velánů (č.p. 75) a roku 1921 trvale bydlel v zámku knížete JUDra Alfréda III. Windischgrätze (1851-1927), předsedy rakouské panské sněmovny. Za první pozemkové reformy roku 1921 byl zámek vyvlastněn. Karel Klostermann se obával svého stěhování ze zámku. K němu ale nedošlo, protože kníže Windischgrätz smluvně vyhradil pobyt v zámku pro Karla Klostermanna až do konce jeho života. Zámek byl pak v majetku řádu Anglických panen (nyní Congregatio Jesu), které mu zde svou dobrotivostí umožnily dožít jeho život. Tak se vrátil ke své milované Otavě, k jezu, do míst, kde vyrůstal v době, kdy jeho otec působil jako lékař polního maršálka Alfréda Windischgrätze, který v revolučním roce 1848 potlačoval povstání v Praze (to je popsáno v Klostermannově povídce Dvě gardy).

 

Za svého pobytu ve Štěkni, na sklonku svého života, měl oblíbený šumavský spisovatel svůj neměnný denní řád: v půl šesté vstal, dopoledne psal svá díla, odpoledne rybařil na Otavě (část svých úlovků posílal Betty do Plzně). Denně se podle podmínek chodil koupat. Často ho navštěvovali lidé z literárního i politického života – Adolf Heyduk, dr. August Sedláček a další.

 

U Otavy se také seznámil se strakonickým malířem Jarko Dvořákem – ten se tak zamiloval do Klostermannova díla, že vytvořil sérii 50 obrazů dle jeho povídek. Výstava pak byla ve Strakonicích na několika místech. J. Dvořák si pak nechal přidat ke jménu přízvisko Šumavský a namaloval několik portrétů Klostermanna, z nichž snad nejlepší visí na obecním úřadě ve Štěkni.

 

Karel Klostermann zemřel 16. července 1923 krátce po 13. hodině na zámku ve Štěkni, kam se dal v květnu odvézt z Plzně autem. Vždy mluvil o tom, že pojede do Štěkně zemřít. Ve své závěti vyjádřil přání být pochován ve Štěkni, ale plzeňští občané si vymohli pohřeb v Plzni. Je pochován v Plzni na hřbitově Sv. Václava. Jeho hrob je prostý a připomíná šumavské hroby.

 

Na počest spisovatele K.Klostermanna byla v roce 1968 umístěna pamětní deska na domě u Velánů. V zámku, kde zemřel v roce 2000 pak otevřen tzv. Památný pokoj, kolem Štěkně vytvořena turistická naučná Klostermannova stezka. Jedno ze zastavení má u jezu řeky Otavy, kde na informační tabuli je spisovatelova fotografie, jak zde chytá ryby. V roce 2008 při oslavách 690-ti let městyse Štěkně, byl v zámeckém parku slavnostně pasován strom – dub letní pyramidální – jako strom Karla Klostermanna. Na K.Klostermanna si můžeme také vzpomenout při ochutnání výborného polotmavého ležáku „Klostermann“. Toto pivo od roku 2008 vaří Měšťanský pivovar Strakonice. Na jeho etiketě jsou znaky měst, kde K.Klostermann žil.